Jdi na obsah Jdi na menu
 


VÝVOJOVÁ DYSFÁZIE

 

Jinými slovy také specificky narušený vývoj řeči, který se projevuje ztíženou schopností  nebo neschopností naučit se verbálně komunikovat, i když  podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené. U vývojové dysfázie dochází k poruše centrálního zpracování řečového signálu. To znamená, že Vaše dítě vše slyší, vidí, nemá žádnou poruchu sluchu, či zraku, ale jeho centrální nervová soustava a mozek nejsou schopny dostatečně správně zpracovat sluchové a zrakové signály, které dítě přijímá z okolí. 

Článek:

Etiopatogeneze
Vývojová dysfázie je porucha postihující vývoj řeči, toto postižení řečových center v mozku má velmi různorodý charakter a často ho nelze přesně lokalizovat. 
Etiologie poruchy sahá 
od doby těhotenství (např. toxické poškození plodu) 
přes dobu porodu (např. porodní trauma) 
po období postnatální (např. prodloužená novorozenecká žloutenka, virové onemocnění s lehkými známkami encefalitidy). 
Postižena může být kterákoli složka verbálního aktu (senzorická, motorická, obě), na základě tohoto poškození se pak u dětí objevují charakteristické rysy této poruchy, zasahující v různé míře do všech složek jejich řečového projevu. [1]
Opožděný vývoj řeči a vývojové poruchy se častěji objevují u chlapců. 
Pokud máte podezření, že právě Vaše dítě trpí opožděným vývojem řeči nebo vývojovou dysfázíi, zkuste pátrat u otce, strýců, dědečků, bratranců. Je možné, že jste netušili, že takový problém někdo z nich v dětství měl. Pokud zjistíte, že ano uveďte tuto skutečnost při každém vyšetření Vašeho dítěte (u logopeda, psychologa, foniatra, neurologa). [2]

Formy vývojové dysfázie:
Vývojová dysfázie se vyskytuje ve třech formách a to jako senzorická forma, dále potom forma motorická a třetí forma je smíšená a ta se vyskytuje vůbec nejčastěji.

  • Senzorická - percepční receptivní dysfázie
    porucha vnímání, paměti a rozumění řeči (znamená to, že dítě slyší, ale nedokáže zvuky diferencovat, takže zvuk nepřináší informaci), obtíže jsou zejména v dekódování řeči.
  • Motorická - expresivní dysfázie
    porucha schopnosti samostatného vyjadřování (dítě nevysloví hlásku nebo slovo ) - aktivní slovník je výrazně nižší než úroveň porozumění slovům a větám, porozumění je relativně lépe zachováno oproti dysfázii receptivního typu. Velké obtíže s sebou nese rozšiřování aktivního slovníku (dítě si nedovede motoricko-kinetický vzorec slova zapamatovat a později vybavit).
  • Smíšená
    nejčastěji se vyskytující porucha. Všichni pacienti s „expresivní“ poruchou řeči mají totiž do určité míry rovněž obtíže s porozuměním mluvenému, přinejmenším na úrovni složitějších gramatických struktur, stejně jako všichni pacienti s „percepční“ poruchou zákonitě v jejím důsledku produkují obsahově neadekvátní sdělení, která mohou působit jako obtíže s "expresí". [1]

Charakteristické PŘÍZNAKY vývojové dysfázie

• Opožděný  vývoj řeči – poškození řeči a jazykových schopností na všech úrovních. Projevuje se zejména na úrovni foneticko-gramatické, syntaxi a sémantice. Tedy postihuje zvukovou skladbu hlásek a jejich řazení do slabik a slov, stavbu vět a jejich gramatickou strukturu, obsahovou úroveň vět. Slovní zásoba neodpovídá věku, dítě netvoří věty, nebo tvoří věty krátké, jednoduché s gramatickými chybami, vynechává předložky, komolí slova, nesprávně ohýbá koncovky slov, nepoužívá všechny slovní druhy, přehazuje slovosled věty, nepoužívá zvratné se, si, apod.

• Patlavost – dítě mluví nesrozumitelně, nebo je jeho projev obtížně srozumitelný pro okolí. Zaměňuje výslovnost jednotlivých hlásek ve slovech, hlásky nebo slabiky ve slovech vynechává.

• Nerovnoměrný  vývoj – výrazný rozdíl mezi verbálními a neverbálními schopnostmi dítěte. (tento rozdíl by vám měl pomoci diagnostikovat klinický psycholog).

• Narušení  paměťových funkcí – u vývojové dysfázie je charakteristické narušení krátkodobé verbální paměti (to znamená, že dítě neumí zopakovat delší slovo bez zkomolení, nezopakuje víceslovnou větu). Ve dvou letech by dítě mělo umět zopakovat dvouslovnou větu, ve třech letech tříslovnou atd.

• Narušené  zrakové vnímání –  tyto potíže se projevují hlavně při kreslení. Kresba postavy je velmi zvláštní, části těla jsou proporčně nesprávně nakreslené, kresba je často velmi dlouho opožděná vzhledem k věku dítěte. Problémy s rozlišováním figur proti pozadí, diferenciace tvarů, pravolevá a prostorová orientace a v neposlední  řadě také optická paměť. Při určování diagnózy je rozbor kresby velmi důležitý!

• Narušené  sluchové vnímání – dítě má problémy s rozlišováním jednotlivých hlásek, obtížně rozlišuje zvukově podobné hlásky (pes x pas, kosa x koza, pere x bere apod.) Dále také špatná schopnost reprodukce melodie, rytmu a dynamiky řeči.

• Narušená  časoprostorová orientace –  dítě mívá problémy s určením pravé a levé strany, obtížně určuje pojmy včera, zítra, ráno, večer, atd., nesprávně určuje vztahy mezi rodinnými příslušníky (teta, strýc, sestřenice, bratr, atd.)

• Narušení  hrubé a jemné motoriky – děti mívají problémy s koordinací pohybů rukou, nohou (např. stoj na jedné noze, poskoky snožmo, na jedné noze, střídavé pohyby oběma rukama, kličkování mezi kužely, dítě mívá problémy s jízdou  na koloběžce, na kole, lyžích). Postižena je jak jemná i hrubá motorika, tak i orofaciální svaly (svaly obličeje).

• Lateralita – tedy dominance pravé nebo levé ruky, oka. U dětí s vývojovou dysfázií bývá často zkřížená lateralita, tedy vedoucí levá ruka, ale vedoucí pravé oko, nebo obráceně, popřípadě bývá lateralita nevyhraněná, tedy dítě nedrží tužku pouze v jedné ruce, ale ruce střídá. [2]

Jaké odborníky vyhledat?
Pokud máte podezření,  že s Vaším dítětem není něco v pořádku, máte pocit, že potřebujete poradit od odborníka, pak v první řadě zajděte za svým dětským lékařem. Ten by Vám měl napsat doporučení k vyšetření u klinického logopeda. 
Nedejte se odbýt poznámkami typu:  
On to dožene“, 
„Na logopedii je ještě malý“, 
„To se samo upraví“, 
„Na logopedii vás pošleme až v pěti letech.“
Velmi často se stává,  že pediatr doporuční napsat odmítne a Vy se k logopedovi dostanete pozdě. 
Jestliže Vaše dítě nemluví ve třech letech tak, jak by mělo nebo má některé z výše uvedených příznaků, pak neváhejte a logopeda navštivte. Ten Vaše dítě vyšetří a doporučí Vám další postup. Běžný další postup při určování diagnózy je vyšetření u klinického psychologa, foniatra a neurologa. [2]

Terapie
Váš klinický logoped by Vám vždy měl vysvětlit, co všechno je potřeba u Vašeho dítěte rozvíjet. 
Dříve se terapie zaměřovala pouze na rozvoj řeči a výslovnosti. Dnes již víme, že tento postup je velkou chybou. 
Výuka správné výslovnosti u vývojové dysfázie je až druhořadou záležitostí. Pokud se zvolí správný postup terapie, sami uvidíte, že výslovnost Vašeho dítěte se výrazně zlepší sama, aniž byste se jí věnovali.
Velmi důležitá je spolupráce všech odborníků, kteří vám při terapii pomáhají. Velmi důležitá je spolupráce klinického logopeda a klinického psychologa s foniatrem, neurologem a pediatrem
V neposlední řadě je také důležitá spolupráce s rodinou dítěte
Právě rodiče jsou ti, kteří by se měli co nejvíce podílet na procvičování úkolů, které vám klinický logoped doporučí. 
Běžnou praxí je, že do logopedické ambulance docházíte jednou za dva týdny, někdy jen jednou za měsíc. Právě proto je důležité, abyste se procvičování věnovali každý den alespoň chvíli.

  Celkově  musí terapie zahrnovat rozvíjení:

  • Hrubé a jemné motoriky
  • Grafomotoriky (psaní,kreslení)
  • Zrakového vnímání
  • Sluchového vnímání
  • Paměti a pozornosti
  • Myšlení
  • Orientace v čase a prostoru
  • Řeči

Zařazení do školky nebo školy?
Pokud má Vaše dítě  diagnostikovanou vývojovou dysfázii  zvažte zařazení dítěte do speciální MŠ školy pro děti s vadami řeči. V tomto typu mateřských škol se kvalifikovaní logopedi věnují terapii každý den, což Vám i Vašemu dítěti usnadní i práci doma.
Pokud je dítě ve věku šesti let nedostatečně vyzrálé k nástupu do školy, poraďte se se  svým klinickým psychologem a logopedem, zda nebude vhodný odklad školní docházky. Rodiče velmi často trvají na tom, aby jejich dítě nastoupilo do běžného typu základní školy, ačkoliv to pro dítě představuje velkou zátěž a mnohem lepší by pro něj bylo zařazení do speciální základní školy pro děti s vadami řeči. V těchto speciálních ZŠ bývá snížený počet žáků ve třídě, děti jsou vzdělávány podle programu pro běžné ZŠ. Jelikož je dětí ve třídě šest až osm, učitelka má více času na individuální přístup ke každému dítěti a může tak přizpůsobit tempo výuku podle potřeb dítěte.
Nesprávné  zařazení dítěte do školního zařízení může mít negativní vliv na školní úspěšnost!
Obtíže související  s vývojovou dysfázií se ve škole mohou projevit dyslexií, dysgrafií, dysortografií, dyskalkulií. [2]

Prognóza
Vývojová dysfázie není primárně poruchou intelektu a není příznakem snížených mentálních schopností dítěte. Protože však prostřednictvím řeči a jejího vývoje dochází k rozvoji myšlení dítěte, je velmi důležité při zaostávání řečového rozvoje dítě vyšetřit, jak jsme je již uvedeno výše-logopedicky, psychologicky, foniatricky, neurologicky a určit diagnózu. 
V případě, že se jedná o vývojovou dysfázii, stanoví se terapeutické postupy, které projevy vývojové dysfázie stimulují a umožní dítěti optimální rozvoj ve všech oblastech.
Včasným podchycením a rehabilitací je možné důsledky dysfázie  a jejich dopad na rozvoj dětí i na jejich pozdější školní úspěšnost zmírnit nebo zatlačit do pozadí. [1]

 
 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA